Topím se, nebo jsem se dávno utopila?

Topím se, nebo jsem se dávno utopila? To je dobrá otázka, protože to sama nevím. Už mnoho let mám pocit, že jsem se už dávno utopila, ale stále se snažím bojovat, přestože vlastně ani nevím proč. Takže jsem se možná neutopila úplně, i když se tak cítím už roky. Už dávno jsem to vzdala. Každý den a noc pouze přežívám, respektive můj každý den a noc je boj o přežití. Nemohu se nadechnout a dostat vzduch do plic. Nikdo neví, jak každý nádech bolí, jak se každý den a noc musím prát, abych vůbec přežila. Nikdo nevidí, jak moc se musím snažit prát se sama se sebou, aby aspoň moje tělo žilo, jelikož uvnitř mě jsem dávno mrtvá. Takže uvnitř mě jsem se dávno utopila, ale moje tělo se snaží plavat, v temných hlubinách oceánu. Hluboký oceán uvnitř mého nitra je plný bolesti, utrpení, deprese, šílenství, úzkosti.....