
Je mi psychicky čím dál hůř, všechno co mohlo se posralo.... Jsem hrozně vyčerpaný psychicky i fyzicky... Nejradši bych se šel zabít.... Včera v noci jsem se opět psychicky zhroutil.... Každý den se mi chce brečet a každý den se mi furt derou slzy do očí. Jaký to má smysl? Jaký má smysl vůbec žít? Jaký má smysl celý život akorát trpět? Tohle není život, ale hrozně pomalá smrt zaživa... Jen moje tělo žije, ale uvnitř jsem mrtvý, prázdný a plný bolesti... Mám definitivně všeho dost a plný zuby.... Nevím jak dlouho to všechno ještě vydržím.... Tohle už se absolutně nedá vydržet... Jsou to extrémní muka zaživa.... K čemu je vůbec mít sny, touhy, přání a cíle? Když se akorát vždy všechno posere....? K čemu je se vůbec o něco snažit? Když se to vždycky akorát všechno posere? K čemu je vůbec se snažit bojovat? A o co vlastně bojovat? Když se to vždycky akorát všechno posere? Všechno je úplně k ničemu.... Už nemám žádnou motivaci dělat cokoliv... Nemám náladu absolutně na nic, nemám nervy absolutně na nic, už mě nebaví vůbec nic... To co mě bavilo, mě už taky nebaví... Ani nevím proč se vůbec z posledních sil snažím nezabít se, když uvnitř mě všechno řve a křičí ať konečně spáchám sebevraždu a přestanu existovat.... Já už nevím vůbec nic...... Mít zbraň tak jsem si už dávno vystřelil mozek a na všechno se dávno vysral...
Jaj to je depresivní
OdpovědětVymazat