středa 5. června 2024

Bipolární porucha očima nemocné

Varování! Tento článek je uzpůsobený na mě, u každého jedince se to projevuje jinak! 


Pro začátek

Tuhle diagnózu oficiálně nemám, nemám ji na papíře, nechtějí mi ji uznat, hází to na HPO, což nějaké příznaky mám, ale bipolární na mě sedí úplně, takže jsem se musela s mými stavy naučit pracovat úplně sama a musela jsem to sama pochopit, nikdo mi s tím nepomohl. Ale mám víc psychických postižení dohromady, takže z druhé strany chápu, že je u mě těžší říct, jestli ji mám, ale  oni moje stavy nikdy neviděli, prakticky mě vůbec neznali a neznají, takže prostě nic neví o tom jak to mám. Avšak každý, kdo trpí bipolární a má ji na papíře, hned řekl že jsem bipolární jak prase. K tomu mám kombinaci léků na bipolární, kterou jsem si ovšem musela kdysi najít sama, ale o tom možná jindy. Navíc mohu mít BAP a HPO dohromady, patří to do jiného druhu psychických postižení, takže tak. A když jsem si vyžádala přímo odborníka na bipolární, tak uznal že mám skutečně bipolární stavy, dokonce jsem byla na vyšetření mozku, kvůli mým zhroucením, kde mi vyšlo, že mám výkyvy nálad, takže by se dalo říct, že mi ta bipolární vyšla taky. K tomu tyto dva druhy zhroucení, patří do příznaků bipolární. A až poté co jsem objevila BAP a začala se o ni zajímat, jsem konečně pochopila většinu mých stavů.

S čím mám problémy

Se vztahy obecně, protože moje stavy pomalu nikdo nevydrží, ani moje deprese ani mánie a smíšené stavy už vůbec, je to z extrému do extrému, bohužel prostě mám šílené psycho stavy, které se bohužel nedají moc ovládat, zjistila jsem že potlačovat nějaký stav, hlavně agresivní mánii není dobrý nápad, protože když ty stavy nemají volný průběh, tak se ten daný stav projeví sám, ale ne volně přirozeně, ale stokrát hůř než kdyby to šlo postupně a přirozeně, já například potlačovala převážně těžce agresivní mánii, no vždy tak po týdnu ten stav bouchl a projevil se mnohem silnější a horší, prostě úplně všeho co jsem potlačila bouchlo najednou všechno ve velkém stylu, snad chápete jak to myslím, takže tímto způsobem jsem si nepomohla, tudíž jsem už dávno nechala těm stavům volný průběh, takto je to alespoň mírnější než všechno najednou, mám problémy se o postarat sama o sebe 

Co mi vadí

Když v mániích působím, jako kdybych byla přejetá, že celkově díky tomu působím, jako nějaká zasraná smažka, jenže nejsem a nemůžu za to, je to prostě nemoc, už mnohokrát se mě různí lidé ptali, jestli jsem sjetá a skoro nikdo z nich mi nevěřil, že nejsem a že to nenávidím, nebo když si někdo hraje s mými stavy, či když se mi někdo směje kvůli mým stavům, nebo když to někdo zlehčuje, či když mi někdo nadává kvůli mým stavům, asi by se toho našlo víc

Co potřebuji

S těmito stavy se nedá nijak nic udělat, ty stavy se dají mírnit správnou kombinací léků, já například bez léků nejsem schopná vůbec fungovat a i s nimi to jde z těžka, ale asi klid a aby nikdo moje stavy ještě nezhoršoval, možná i konečně diagnózu, aby se s tím třeba dalo aspoň něco dělat, takto s tím nic nezmůžu, podporu a ne výčitky, prostě normální prostředí, kde je klid, kde bych nebyla věčně ve stresu, pod tlakem a hlavně pochopení, že za ty stavy vážně nemůžu, že to nedělám naschvál a tak podobně, řekla bych že podpora rodiny je nejdůležitější a jejich zájem a pochopení

Z čeho naprosto šílím 

Stačí už jen ty stavy, na to abych šílela, šílím už jen z těch stavů, jak říkám já, můj život je smrtící horská dráha, ty těžké výkyvy nálad mi ztěžují život a dohání mě k šílenství, problém je sama o sobě především ta nemoc

Nepochopení mého okolí

Jelikož nemám tu diagnózu, tak je to těžší, navíc je těžké popsat vůbec ty stavy, převážně když jsem ve stavu mánie, tak působím, jako sjetá, protože to na pohled tak prostě působí a vypadá, s tím bohužel nic neudělám, ale uvnitř se ty stavy na veřejnosti snažím ovládat, protože nechci působit jako nějaká zasraná smažka, ale i v těžkých depresích tak nejspíš působím, jen v nich jako na dojezdu, kór když málo spím, horší je že mi často ostatní nevěří, že jsem něco neslyšela, že jsem úplně nejhorší ze všech a že jsem k ničemu, a lidi jsou kurvy, kteří rádi experimentují s mými stavy a pak se akorát diví, buď mě schválně hází do těch stavů nebo jsou asi zvědavý nebo šílení, když je varuji, že jsem v takovém a takovém stavu, jenže oni stejně dělají to před čím je varuji, že nemají dělat, pak se akorát diví a všude šíří, že jsem šílená a psycho

Příznaky: stavy, pocity, myšlenky

To je různý, ale je to z jednoho extrému do druhého, sama nevím jestli je horší deprese nebo mánie, jelikož oba dva stavy jsou na hovno a dost nepříjemné, nebo smíšený stav deprese a mánie, to je peklo, taky občas mívám období kdy to na mě není poznat, ale to se stává málokdy, hlavně čím větší mám například depresi, tím větší mám pak mánii, pak mi to spadne do ještě horší deprese, buď pořád spím nebo spím dost málo, převrácené režimy, pokaždé jinak, mám dlouhotrvající stavy buď depresivní nebo mánie nebo smíšený, pokaždé to období trvá jinak dlouho, i když mám například dlouhodobý stav deprese, tak se mi v tom občas projeví i mánie, od narození mám dost velké problémy se spaním, díky tomu jsem často nechodila do školy, protože jsem celou noc nedokázala usnout a často jsem celé noci probrečela a řvala bolestí, fyzickou bolestí, když mě bolelo celé tělo a celé tělo bylo v křečích, tak hrozně mě bolelo na hrudi bolestí se mi svíral hrudník, že jsem nemohla dýchat, pak jsem konečně usla když jsem měla vstát do školy, jenže jsem na to neměla sílu, většinou jsem spala v posteli a do školy ani nedorazila, nebo jsem spala ve škole hlavou na lavici, úplně mrtvá, často jsem zničehonic začala brečet kolikrát úplně bez důvodu, prostě jsem nevěděla proč najednou brečím, nebo jsem se zničehonic začala smát a cítila jsem navál euforie, cítila jsem naprosté štěstí, že jsem nejlepší, že jsem úžasná, že dokážu úplně všeho, cítila jsem se lehce, jako stav bez tíže, jako bych nic nevážila, byla jsem úplně mimo, mlela co mi zrovna přišlo na mysl, aniž by to mělo vůbec nějakou logiku či smysl, kolikrát jsem ani nevěděla co jsem vlastně říkala, tiky, rychlé pohyby a rychlé mluvení, nebo nával totální agrese, pokusy o sebevraždu, sebepoškozování, nebo stavy když jsem psychicky úplně zhroucená a do toho se začnu šíleně smát, že ta bolest je už tak velká, že se zhroutím a tělo se začne do toho samo smát, tyto stavy jsou prý dost psycho, pokusy o sebevraždu jsem měla jak v těžké depresi i ve stavech mánie, mívám skraty v mozku, že udělám co mě zrovna napadne, a utrácení za různé věci je dost často, kolikrát si koupím mraky věcí a pak se divím, kam zmizely peníze a jak to, že už je nemám, kolikrát ani nevím za co jsem to vlastně utratila, často se ztrácím v čase i prostoru, nevnímám svět okolo sebe, nevnímám vůbec nic, že třeba ani nevím že na mě někdo mluví, špatně se soustředím, kolikrát mi myšlenky lítají všude možně, například začnu něco dělat a chvíli na to se zasekám u něčeho úplně jiného a po další době u něčeho jiného a tak dál, buď mám období kdy vůbec s nikým nemluvím  a jsem úplně uzavřená sama v sobě, nebo zase období kdy mluvím s každým, občas tak nějak dohromady, že napíšu třeba ahoj a pak už nic, mívám dost šílené a debilní nápady, který mi ovšem v danou chvíli přijdou jako fakt dobrý nápad, jenže pak zjistím, jak moc jsem se mýlila, díky tomu mám i problémy, jelikož si v určitých stavech buď vůbec neuvědomím co dělám, nebo jen z části a především si v těchto stavech neuvědomím následky, což dřív nebo později na to pomalu vždy krutě dojedu, bývají to dost těžké a kruté dopady, chuť se zabít, zabít všechny okolo a pak sebe,  je toho mnohem víc a opravdu o dost víc, ale to by bylo na tak na sto let, hlavně je dost těžké ty stavy vůbec nějak popsat a vysvětlit

Pár vzpomínek z dětství

Už od dětství jsem měla tyhle stavy, převážně agresivní a dost šílené nápady, prostě se mi najednou něco objevilo v hlavě a neměla jsem lepší nápad, než to udělat, kolikrát jsem se takto skoro zabila, ano je to tak, už v mém dětství jsem dělala věci, které neměli absolutně smysl ani žádnou logiku a ano už v dětství jsem se ani nevím kolikrát mohla i zabít, no a když se mě někdo ptal proč jsem to udělala, tak jsem to prostě nevěděla, prostě mě to zrovna napadlo a tak jsem to udělala, ano mám tyhle stavy od dětství

Žádné komentáře:

Okomentovat