Odešla jsi

Odkopla jsi mě, odešla jsi, téměř bez vysvětlení, dost hnusným způsobem. Dala jsi mi naději, díky tobě jsem začala cítit to, co ve mě dávno zemřelo, myslela jsem si, že už nikdy něco takového k nikomu nedokáži cítit, už dávno jsem zapomněla, jaké to je něco takového cítit, cítit se opět naživu, štěstí, ale opravdové a ne jen falešný pocity štěstí a radosti, díky tobě se ve mě probudil opět život, myslela jsem si, že to ve mě definitivně zemřelo, po bůh ví jaké době, jsem začala vůbec něco cítit, neumím to popsat, jsou věci které se prostě nedají popsat a vysvětlit. Byla jsi někdo, s kým jsem neměla prázdný vztah, bez vášně, pocitů, štěstí, naplnění, citů, protože k tobě jsem cítila skutečnou lásku, city, hluboké city, které k tobě stále cítím, stále tě miluju, už je to zhruba půl roku co jsi mě odkopla, ale pořád tě miluju, chtěla bych tě zpátky, ale ty mě ne, ani nevíš jak mě to bolí a mučí uvnitř mě, já vím je ti to jedno. Pak se mi zničehonic ozveš, že mě máš stále ráda a pořád ti na mě záleží, pořád mi motáš hlavu, takže ta rána je čím dál hlubší a čím dál víc krvácí, tak si už vážně nevím co si mám myslet, stále mi píšeš, jak ti na mě záleží a pak mě zase bez jediného slova pošleš do prdele. Tak se konečně rozhodni co vlastně chceš a přestaň mi akorát ještě víc ubližovat, jako by ti nestačilo jak moc jsi mi ublížila, ale musela by jsi mi ubližovat ještě víc. Buď jsi vážně tak mimo, že si neuvědomuješ co tím způsobuješ, nebo mi to děláš naschvál, já se v tobě už fakt nevyznám. Ale tahle hra, kterou se mnou hraješ, mě fakt nebaví. Tak buď mě ve svém životě nechceš, nebo chceš, nic mezitím. Jsme povahově, jako oheň a voda, ale zároveň jsme úplně stejné. Hlavně ty jsi mě vůbec nepochopila, já to s tebou celou dobu myslela jen dobře, vše jsem dělala pro tvoje dobro, pro tebe, kdybych tě nemilovala, tak bych se na to vysrala, já mám prostě své metody a vyjadřuji lásku po svém, ale po tom co jsi mě odkopla, jsem přestala tolik trestat, už trestám za vážné věci, přišlo to samo a automaticky, něco se ve mě zlomilo a změnila jsem se, ale k tobě jsem se chovala úplně jinak, než ke všem ostatním, to ani k pro mě nejdůležitější osobě ve vesmíru, jsem se nechovala, tak jako k tobě, takto mě nikdo nezná, ani já se takto neznám, sama jsem se dost divila, že k tobě se chovám naprosto jinak, než ke komukoliv jinému, k tobě jsem měla naprosto odlišný přístup, než ke komukoliv jinému, ale to je tím, že nevíš jaká jsem ke všem, neznáš mě, takže jsi ani nemohla sama posoudit a ověřit si, že to je pravda, protože pak by jsi na to měla úplně jiný pohled, pak by jsi věděla skutečnou pravdu a ne pouze mlhu, přes kterou není vidět pravda. Tak moc mi chybíš lásko, tak moc bych si přála, mít tě zase po boku, mít tvé srdce a lásku, ale o tom můžu jen snít....